Co je to vzlínající zemní vlhkost?
Bývá příčinou vlhnutí zdiva a omítek v objektech. Nadměrná vlhkost zdiva působí jako negativní faktor na degradaci zdi, zejména u historických objektů, na domovním a bytovém fondu. Vlhkostí rozumíme poměr množství (hmotnosti) vody obsažené ve zdi (konstrukčním materiálu) vůči množství (hmotnosti) zkoumavého vzorku a vyjadřuje ji v procentech. Zamokření konstrukcí účinky vzlínající vlhkosti nebo vody z atmosférického vzduchu vzhledem k prováděné sanaci zdiva nad i pod úrovní stávajícího terénu klasifikujeme zpravidla tímto způsobem:
- vlhkost je menší než 5,0% = vlhkost nízká – přirozená = zdivo suché (některé prameny uvádí 4,0%, jiné 5,5%)
- vlhkost je větší než 5,0% a menší než 7,5% = vlhkost zvýšená
- vlhkost je větší než 7,5% a menší něž 10,0% = vlhkost vysoká
- vlhkost je větší než 20?0% = vlhkost velmi vysoká
Vlhkost přítomná ve zdivu jakkoliv strukturovaném, je určena vlhkostními podmínkami, které se vytvoří mezi zdivem a okolním prostředím. Tyto podmínky nezůstávají vždy stejné. Postupně dochází k vytvoření rovnováhy dané rychlostí nasákavostí a rychlostí vysoušení. Ustanovení rovnováhy se může měnit v čase, jednak v závislosti na změně okolních podmínek a jednak v závislosti na změně fyzikálně-chemické podstaty použitých materiálů.
Vlhkostní stav závislý na fyzikálních a fyzikálně-chemických faktorech zdiva i okolního prostředí je usměrňován pohybem dvou fenoménů přenosu:
- vnitřní přenos – od povrchu zdi z vnitřní strany dovnitř a opačně (vzlínající zemní vlhkost)
- vnější přenos – od povrchu zdi z vnější strany dovnitř a opačně (atmosférický vzduch)
Povrchem zdi, vystaveným vnějším vlivům se rozumí nejenom vnější geometrický povrch zdiva, ale vnitřek zdiva, zejména jeho tenká povrchová pórovitá vrstva.
Jak vzniká?
Voda je schopna vzlínat v kapilárách (pórech) stavebního materiálu proti zemské přitažlivosti. Tomuto jevu říkáme kapilární zdvih (elevace). Čím jsou ve stavebním materiálu průměry pórů menší, tím je voda schopna vzlínat výše. Střední poloměr kapilár ve zdivu má velikost okolo 0,01mm. V těchto kapilárách je voda schopna vyvzlínat do výše okolo 150 cm. Pokud je zavlhčení větší, tzn. že voda vyvzlínala v těchto kapilárách do výše více jak 150 cm, nasvědčuje to tomu, že se jedná ještě o nějakou další poruchu ve zdivu, než je porucha hydroizolace. V těchto případech může se jednat i o kombinaci několika různých poruch. Ve skutečnosti jsou ve vzlínající vodě rozpuštěny soli, které zvyšují měrnou hmotnost kapaliny (roztoku). Voda se vlivem povětrnostních a klimatických podmínek začíná odpařovat, soli postupně krystalizují na povrchu omítek a začínají způsobovat škody ( známé bílé solné výkvěty na stěnách objektů).
Tepelně-izolační vlastnosti vlhkého zdiva.
Vzlínající zemní vlhkostí také negativně působí na tepelně izolační vlastnosti zdiva. Dochází k postupného zaplňování pórů zdiva vodou, namísto stávajícího vzduchu, a tím ke značnému snížení tepelně izolačních schopností zdiva.
Vlhké zdi jsou studené!!!
K dalším škodám na vnitřních omítkách a fasádách objektů dochází také vlivem přeměny skupenství kapalného v pevné, ať již ve formě voda – led nebo roztok solí – krystaly solí. Přeměnou skupenství vznikají tlaky ve zdivu, které zpočátku naruší malbu, postupně omítku a postupem času i stavební materiál.
Navržené opatření
- U nových objektů se vkládá izolace automaticky – asfaltové izolační pásy, fólie
- U starších objektů většinou tato mechanická zábrana chybí nebo bývá porušena = nutno vložit dodatečně!
Pouze mechanické přerušení kapilární vzlínavosti je 100%-ní odstranění příčiny!!!
Životnost izolace je závislá na kvalitě izolačních materiálů, kterými můžou být například pískované asfaltové pásy, fólie, lamináty a nebo chromniklové desky s neomezenou životností.